Do the best everywhere, everytime

19. may 2013 at 19:09 | k. |  KEEP CALM And Read My Diary

UPOZORNĚNÍ: Tenhle článek nemá s The GazettE vůbec nic společného - Uruha je tu jenom na ozdobu a já doufám, že jeho úsměv trochu pozvedne atmosféru (marná snaha). Toto je článek, který obsahuje to, jak já přemýšlím, a nezaručuji, že si po přečtení budete o mně myslet pěkné věci.



Lidé v dnešní době jsou velmi líní - já taky. Člověk dělá to, co mu jde, a na to ostatní kašle. I když je pravda, že v dnešní době studenti kašlou i na to, co jim jde. A to je to, čeho jsem si v poslední době začala hodně všímat. Je to hlavně kvůli těm expertům, co celý den prosedí chatováním na facebooku nebo probíráním jejich "četných zkušeností". A z toho pak vzniká každodenní stereotyp: facebookuju; mluvím o tom, jak jsem facebookovala; mluvím o tom, jak budu facebookovat; facebookuju - a takhle je to pořád dokola. A není to jenom o facebooku. Je to o všem, co kdo dělá.
Nepíšu to proto, abych tu na někoho narážela, protože já vlastně narážím i na sebe. V poslední době se přestávám soustředit na to, co mám dělat, a dělám, co bych chtěla dělat. Jelikož teď budu vlastně v prváku, chtěla bych to "do the best" zrealizovat. Hodně žáků si to neuvědomuje. Je to právě ta kouřící a chlastající generace. Sice je pravda, že i jóga učí "žij přítomností", ale co potom? To, co dělám teď, mě ovlivní na celý zbytek života - a že je to ještě dlouhá doba. Znám tolik lidí, kteří znuděně vypráví, jak jim jejich matky nadávájí za školní (ne)prospěch. Ony totiž ví, o čem mluví. Tady toto se dá rozvinout na několik téma, ale mně se ta časová osa líbí ze všeho nejvíce. Dám vám příklad:
minulost: neučila jsem se do fyziky - přítomnost: pořád se neučím do fyziky - budoucnost: dostanu špatnou známku z fyziky, což ovlivní můj průměr
V této chvíli je mi to úplně jedno, ale budu toho litovat, až ten test budu mít před sebou. No prostě jen chci říct, abyste se nad tím pozastavili a nedělali blbosti, protože vás to potom může mrzet. Nechci vás tu nějak poučovat, spíš jen doporučovat.
A teď věc, kvůli které toto píšu. Sice to absolutně zničí ten nádherný obrázek, ale chtěla bych se o to podělit. Všichni mě budete mít za strašného psychopata - já sama jsem zhrozená, jak jsem na tohle vůbec přišla - ale prostě jsem měla strašně moc slaboulinkou chvilku, kdy jsem přemýšlela o tom, co bude dál. A před očima se mi zjevil příšerný obraz, který mě i přesto donutil přemýšlet, a byla bych ráda, kdybyste přispěli svým názorem, protože bych chtěla vědět, co byste udělali vy.

Představte si, že máte syna. Vaše matka ho nenávidí, takže se ho snaží zabít. Vy stojíte, držíte svého syna v náručí, vaše matka stojí s nožem/pistolí v ruce a chystá se konat. Co si vyberete? Chcete žít minulostí, přítomností, nebo budoucností? Podvolíte se své matce a ta zabije syna (minulost), zabijete matku, abyste zachránili syna (budoucnost), nebo zabijete sebe, abyste už nikdy nemuseli podstoupit této situaci (přítomnost)?

Hodně lidí si radši řekne, že tohle nikdy nezažije, aby se mohl vyhnout odpovědi. Ale přece jenom tohle je psychicky velmi náročná situace, kdy MUSÍTE něco udělat. Zkuste to a prosím, podělte se o to se mnou do komentáře (komentáře budou moderované, aby si je nikdo jiný nepřečetl).
P.S. Vím, že jsem psychopat a potřebuju psychiatra, ale moje mamka si myslí, že ho nepotřebuju (neví, co se mi rojí v hlavě) a nejsou na to peníze...
 

2 people judged this article.

New comment

Be advised that this discussion is moderated. Every new comment has to be approved by owner of this blog before it is displayed.

Log in
  Don't you have your own web yet? Create it for free on Blog.cz.
 

Actual articles

Reklama